Ztráta životního motivu - usnadnění vzestupu

Za 13 000 let (civilizační okno) jsme si, stejně jako pokaždé předtím, na fyzický 3D svět zvykli. Stali jsme se na něm závislí. Je pro nás zdrojem jistot, naučili jsme se v něm realizovat své záměry, prožívat své pozemské životy a intenzivně jej cítit a vnímat pomocí pěti smyslů. Zkrátka je pro nás vším, co známe a co považujeme za domov. Naším skutečným domovem ovšem není. K němu budeme o krok blíže právě vstupem do páté dimenze (5D).

Sepjetí s 3D světem Země je však za tak dlouhou dobu velmi silné. Vytvořili jsme si celou řadu závislostí a blokád, které budeme tentokrát muset sami překonávat. Ty je nezbytné si dále rozdělit do dvou skupin:

- závislosti a zvyky, jež vznikly díky zapomnění
- imperativní nástroje moci (umělé, cílené blokace)

V dřívějších precesních cyklech se takové věci řešit nemusely, neboť je vždy razantním způsobem vyřešil civilizační reset. Lidský jedinec je díky zapomnění pevně spjat se svými fyzickými i nefyzickými výtvory, majetky, imperativem, požitky a vlastním způsobem života ve 3D světě. Nachází v nich motivaci, má k nim hluboký vztah, což je pro život v zapomnění typické.

Aby se nám hmotný 3D svět Země snáze opouštěl, byl "Řízením dějů" spuštěn pomocný proces, nazvaný "Ztráta životního motivu", který vhodně tvaruje závěrečnou fázi "Kvantového skoku". Využívá se k tomu disonantního efektu čísla 11. Takto použitá disonance vytváří stav, při kterém jsou jednotlivé složky stávajícího života Země mezi sebou mírně rozladěny. Díky tomu přestávají tvořit pevný, jasný a relativně neměnný celek, který byl lidmi považován za neměnný. Rozladěním vnějšího fyzického světa se také tento 3D svět stává pro lidské vnímání hůře čitelný. Dochází ke zvětšování vzájemného odklonu, který začal přechodem obratníku v roce 2008 a tím i ke ztrátě životního motivu, což je velmi důležité. Pro posílení tohoto efektu je fyzický svět kromě rozladění také již částečně odstavován (vypínán). Je v něm snižováno množství živototvorné éterické energie, díky které je živý a aktivní. Proces "Ztráta životního motivu" byl spuštěn s nástupem roku 2011 s téměř nulovou intenzitou. V průběhu roku 2011 se jeho vliv poměrně plynule zvyšoval. V současné době (11/2011) je již tento proces plně aktivní.

V běžných lidských životech se jeho působení projeví opravdu ztrátou životního motivu a nástupem nejistot a prázdnoty. Lidem se již při obvyklých činnostech nevrací ze 3D světa uspokojivý pocit dobře vykonané práce, nebaví je věci, které je dříve bavily a naplňovaly, přestává je uspokojovat rození dětí, jejich výchova a žití v rodinných uspořádáních. Navíc rození dětí je nyní "Řízením dějů" regulováno cílenou neplodností velké části lidských jedinců poté, co byl fyzický svět Země (během 3D fáze GT 2012) prudce přelidněn zvýšeným zájmem o inkarnaci bytostmi z celého universa. Postupně se ztrácí vnější pevné body, realita je nyní neustále "v pohybu". Co platilo včera, již dnes platit nemusí. O všem se musíme neustále znovu přesvědčovat (sílí vazba k přítomnému okamžiku), což nás vhodně odvádí od imperativních zvyklostí. Lidský jedinec se špatně soustředí na vykonávané úkony, zejména pak na logická řešení a přemýšlení. Musí na ně vynakládat mnohonásobně větší úsilí, aby je vůbec zdárně dokončil. Zhoršuje se vnímání okolního 3D světa skrze smysly, zhoršují se motorické funkce (např. ruce dělají něco jiného, než co bylo zamýšleno), zhoršuje se paměť a možnosti prožitku čehokoliv. Zkrátka vše, co je spojeno s vnějším hmotným 3D světem mizí, stává se nečitelným (tohle je dobré mít na zřeteli a nezaměňovat se stavem ne-moc). Celkově se 3D svět stává prázdným a smutným místem, které nám nebude zatěžko ve vhodnou chvíli příslušným způsobem opustit.

Většinovou pozornost je třeba obrátit do vlastního nitra, zde pomalu vyhlížet 5D svět - najít vnitřní směr. Tudy vše pokračuje dál. Zde opět najdete čitelná a "hmatatelná" vodítka, ucítíte a uvidíte sami sebe i lehký závan skutečného domova. Budete-li schopni chápat odstavování vnějšího světa a zhoršenou možnost jej cítit a vnímat jako pomoc, může se váš vývoj lépe ubírat vhodným směrem. Je dobré si opět osvojit některá dlouhodobě zapomenutá, zcela přirozená "umění", rozpomenout se na ně a začít je využívat k osobnímu rozvoji i k rozvoji ostatních jedinců. Mám na mysli hlavně zcela přirozené schopnosti, které lidského jedince přivedou k vytvoření informační autonomity, získání Pravdy a vytvoření skutečně svobodné vůle. O to, aby to bylo opravdu těžké, se postarali jako vždy v dějinách Země ti nejmenší z lidí (dealer D2). Vytvořili temné, velmi mocné a účinné blokovací nástroje, které nazývám "Imperativní nástroje moci".

Imperativní nástroje moci

Celková křivka harmonie a vědění 2/2 současného precesního cyklu Země (civilizačního okna) se propadla velmi hluboko. Téměř do míst, kde již běžně nastává civilizační reset. Každý závěr civilizačního okna je provázen hlubokou degradací a úpadkem lidské rasy, patří sem tedy vždy i její nejnáročnější příběhy. "Řízení dějů" je zde nechává rozvinout až na samý pokraj zničení lidstva. Jak jsem se již zmínil v článku "Precesní cyklus Země", odehrály se v minulosti Země těžké příběhy globálně destruktivního charakteru, projevující se převážně ve fyzické oblasti. Jelikož současný precesní cyklus dosáhnul obratníku, přesunul se i charakter destrukce lidského světa spíše do oblasti duševní (psychické).

Zlo mělo vždy mnoho podob a mohlo tak účinně rozšiřovat a klikatit lidské příběhy. Díky tomu mohly jakékoliv příběhy přinášet více Synergie. V současném civilizačním okně má opoziční temné působení spíše psychický a informační charakter, zejména nyní, v jeho závěru, kdy se zlo přesunulo do (pro většinu jedinců) neviditelných sfér.
Zaměřme se podrobněji na období cca po druhé světové válce, kdy Imperativní nástroje moci počaly získávat na efektivitě díky nástupu nových technologií. Rozvinula se média jako je rozhlas a televize, která měla schopnost časové synchronizace posluchače/diváka. "Informace" je přijímána všemi ve stejnou dobu, nastává propojování emocí a vůlí. Tuto možnost měl manipulátor dříve pouze osobně, když mluvil k davu. Tato média ovšem vznikla až jako druhotně potřebné "nosiče" pro vlastní manipulační techniky. Nejprve tu byla potřeba malých lidí manipulovat a řídit mysl ostatních jedinců, která dala vzniknout vhodným manipulačním a blokovacím technikám. Teprve poté tito malí temní lidé podporovali vznik potřebných distribučních médií (financovaný od obyčejných lidí), za účelem šíření těchto manipulačních výtvorů. Šlo však zatím o manipulace jednocestné (simplexní), kdy nebyla možnost přímé zpětné vazby, například oproti manipulátoru mluvícímu k davu. Hledaly se tedy účinnější technologie manipulace a kontroly mysli.

Zhruba v šedesátých letech minulého století se objevila myšlenka na zárodek dvojcestné (duplexní) manipulace, realizované ve formě osobního čipu přímo v těle lidského jedince (osobní štěnice). Jakmile technologie pokročila a čipy se podařilo vyrobit a komunikovat s nimi, začali malí lidé v rámci projektu "Klec" ovlivňovat vlády států a veřejné mínění tak, aby bylo umožněno (nejlépe povinně) čipem vybavit každého lidského jedince. Pochopitelně je vždy taková myšlenka prezentována jako pro jedince výhodná a zajišťující jeho bezpečnost. Čipy měly schopnost plně duplexní komunikace s centrálním dispečinkem. Dala se pomocí nich zjistit poloha jedince, kontrolovat jeho srdeční tep, dech, elektrickou a chemickou aktivitu těla. Protože šlo o duplexní provoz, mohly také tyto funkce být zpětně ovlivňovány. Již další generace čipů v osmdesátých letech byla vybavena kontrolou a řízením mozkových činností a zárodky funkcí pro kontrolu a řízení éterického a astrálního těla. Vytvářely neprostupnou blokovací klec těsně nad astrálním tělem a připojily lidského jedince k centrále dealera D2 (stejný princip jako u sekt). Nepodařilo se však překlenout problém s trvalým napájením a celkovou finanční nákladností. Tyto technologie pocházely, jak jsem již zmínil dříve, z obchodování malých lidí se světy 4D civilizací. Jejich moc tedy spolehlivě přesahovala schopnosti běžného lidského jedince jim odolat. Snaha prosadit povinné čipování obyvatelstva však narazila celosvětově na odpor a nechytla se kupodivu ani v USA. Byla použita ve velmi očesané pasivní podobě pouze pro čipování zvířat. Na nějaký čas se tedy manipulace běžného lidského jedince stáhla opět do médií a na pole chemické a hormonální (zdravotnictví, potraviny), kde je velice úspěšná dodnes. Patří sem také, naštěstí ne příliš zdárná, hromadná očkování proti uměle vyvolaným či neexistujícím ne-mocem (epidemie, pandemie) atd.

Teprve koncem osmdesátých let se podařilo najít způsob, jak vhodně a bezproblémově očipovat obyvatelstvo. Projekt "Klec" může být realizován. Lidem byla nabídnuta možnost mobilní komunikace - mobilní telefon. Nápad vskutku geniální. Ten, který je ovládán, si čip dobrovolně koupí, bude ho mít stále při sobě, bude ho dále propagovat, sám si bude nabíjet a udržovat akumulátor. Vyřešeny jsou tedy všechny problémy, které do té doby projekt "Klec" tížily. Právě mobilní telefon se stal nosičem pro první testovací čipy ještě na analogové síti. Výsledky byly ohromující a předčily očekávané možnosti. Již s příchodem digitální mobilní sítě GSM se možnosti pro bezostyšnou a zákeřnou manipulaci otevřely dokořán (nikoho by v tu dobu ani ve snu nenapadlo, že se na pozdější exempláře budou stát i fronty).

Mobilní telefon - osobní čip s možností si zavolat. Takto to ovšem prezentováno nebylo. Spíše - potřebujete být neustále ve spojení, neustále dostupní? Kdekdo si řekl: "Ano, možná je to dobré, proč to nezkusit." Nikdo netušil, jaký podraz právě odstartoval. S úspěšným vyřešením problému očipování se začal prudce vyvíjet i vlastní čip. Aby byla manipulace účinná, musely být mobilní telefony poměrně rychle vyměňovány. Staré za nové. Malí lidé tedy nabídli lidstvu štědrý dar - telefon za korunu, starý přístroj za nový atd. Tímto způsobem z používání rychle mizely staré přístroje, které ovládacím praktikám již nevyhovovaly a byly nahrazovány novými, které byly stále děsivější. Oficiálně se takové upgrady prezentovaly např. jako: mobilní telefon je nově vybaven fotoaparátem, kamerou, později osobním počítačem, internetem a GPS.
Čip mezitím doznal velkých změn. Dnešní mobilní telefon je kromě všech duplexních funkcí s možností sledování a odposlechu, čtení a ovládání mozkových vln a emocí vybaven i mnohem zákeřnějšími věcmi. Jeho působení tvaruje lidskou osobnost, vede lidského jedince k jednoduchému konzumnímu životu, sdílení emocí, ztrátě přirozených zábran, blokuje jeho přirozený vývoj, blokuje možnosti rozpomenout se na stará "umění", např. komunikaci s buněčnou pamětí (čip účinně brání, stejně jako drogy, komunikaci s vyššími úrovněmi než je 4D). Spolehlivě se postará o to, aby žádný lidský jedinec, který jej vlastní, nepřekročil "vlastní stín". Čip také účelově vytváří velmi silnou závislost na používání mobilního telefonu, neustále si říká o pozornost a buduje si u jedince loajalitu k mobilním technologiím obecně. Závislost na mobilním telefonu je tak velká, že pro většinu lidí praktický neexistuje možnost se mobilního telefonu zbavit. Snáze se jedinec dostane ze závislosti na drogách.
Aby mohlo tohle všechno fungovat v Zónách svobodné vůle, využívá mobilní telefon ještě jednu vychytralost. Je jí princip "Osobního vlastnictví". Koupíte-li si totiž mobilní telefon dobrovolně nebo jej dobrovolně přijmete a považujete jej za svůj, dáváte tím souhlas temné straně ke své, do té doby svobodné, mysli. Je to forma podepsané smlouvy mezi jedincem používajícím mobilní telefon a temnou stranou, kde stojí malí lidé (dealer D2), kterým čip patří.

Další nezanedbatelnou škodlivostí mobilních telefonů jsou mikrovlny, pomocí nichž komunikují. Mikrovlnný vysílač je umístěn velmi blízko lidského těla a narušuje tak svým provozem strukturu buněk samotných. Je potřeba vzít v úvahu fakt, že intenzita mikrovln klesá, stejně jako u viditelného světla, se čtvercem vzdálenosti od zdroje. Je tedy podstatný rozdíl, nachází-li se mikrovlnný vysílač od fyzického těla 2 cm, 50 cm, 2 m či 10 m. Mikrovlny jsou lidským buňkám škodlivé obecně a blokují možnosti komunikace s nimi. Je proto dobré se zbavit všeho, co ke své funkci mikrovlny používá. Pro ty lidské jedince, kteří se chtějí přirozeně vyvíjet a rozvinout stará umění komunikace (být informačně nezávislí) mám několik nápadů. Telefonovat lze přes pevné kabelové rozvody a stejně tak jimi můžete nahradit i Wi-Fi sítě. Jídlo se dá ohřát na tepelném zdroji, nemusí to být pomocí mikrovlnné zdroje (magnetron v mikrovlnné troubě s výkonem cca 500 mobilních telefonů) atd.

Zmínil jsem zde jen nejzávažnější problémy, které způsobují Imperativní nástroje moci. V dnešním reálném 3D světě je jich samozřejmě mnohem více. Myslím, že si každý z vás zbytek doplní sám. Není třeba zdůrazňovat, že pro toho, kdo Imperativní nástroje moci používá, jsou neviditelné. Dokud z jejich vlivu nevystoupí, nemá o jejich existenci zpravidla vůbec tušení.

Jelikož nyní lidstvo nebude procházet civilizačním resetem, spojeným s přepólováním zemských pólů, bude potřeba se včas od Imperativních nástrojů moci oprostit. Kdo to zvládne sám o své vůli, stane se svobodnou bytostí a výrazně urychlí svůj osobní vývoj. Kdo to o své vůli nezvládne nebo se o to ani pokoušet nechce, bude si muset počkat na globální řešení situace, kterého se v "nejvyšší čas" zhostí proces "Řízení dějů". Tito jedinci však musí být schopni rychle reagovat na poměrné velké a prudké změny, které takové "pozdní" globální řešení situace přinese.

Je dobré držet se ve svém nitru dalece od Imperativních nástrojů moci a mít oči otevřené, aby byla možnost reagovat na důležité signály osobního charakteru, jež nás budou provázet vlastním přechodem do fáze 5D. Každý jej musí absolvovat sám, je tedy potřeba si skutečně důvěřovat a ničeho se nebát. Každý musí mít své vlastní informace, své vlastní dispozice, kde a kdy má být, jak a kudy má jít. Zde se cesty lidských jedinců, lidského společenství, na nějaký čas rozdělí, aby se opět setkaly za úplně jiných podmínek v 5D. Vlastní forma vzestupu (přechodu) se neustále procesem "Řízení dějů" zdokonaluje a upravuje, aby byla co nejvíce efektivní, hladká a postihla různorodé potřeby lidských jedinců. Nebudeme ji tedy znát předem až do momentu, kdy se bude týkat každého z nás. Proto je tohle vše tak důležité.

Přeji všem hodně štěstí v těchto vzácných časech.